Vždy, když se podařilo škodovce dotáhnout objem motoru k úrovni vypsané třídy, FIA hranici objemu zvýšila. V roce 1972 to donutilo továrnu homologovat nový vůz, který svým objemem překračoval 1150 ccm a umožňoval tak převrtání a zařazení do třídy 1300 ccm.
Dostal název Škoda 120 S, a i když nebyl dodáván tak odladěný jako Š 110 L Rallye, dával v základu velmi dobré parametry pro další práce úpravců. Vycházel stavbou ze seriové řady Š 110 L a LS.
Zásadní změnou bylo zvýšení zdvihu motoru ze 68 na 72 mm, což při vrtání 72 mm dalo objem 1172 ccm. Karburátor Jikov 32 DDSR a převodovka zůstaly původní. Spojka byla opatřena talířovou pružinou. Další významnou změnou (již osvědčenou a vyzkoušenou „zvenčí“ na 110 L Rallye) bylo přemístění chladiče do přední masky. Zmenšil se sice zavazadlový prostor, ale stoupnul výkon, protože odpadl pohon ventilátoru.
Vůz byl homologován bez nárazníků a hrdlo větší, 58 litrové nádrže, bylo vyvedeno do přední kapoty. Stěrače byly doplněny ostřikovači.
Přístrojová deska dostala známou „kapličku“ s otáčkoměrem do 8000 ot., tlakoměrem a teploměrem oleje. Podvozkové komponenty zůstaly beze změn, takže brzdy byly považovány za hlavní slabinu vozu. Elektronové disky kol 5,5 x 13″ byly osazeny pneu Barum 165 SR 13 OR 6. Rozměry vozu: 3970 x 1620 x 1380 mm, rozvor 2400 mm, rozchod vpředu / vzadu 1280 / 1250 mm. Maximální rychlost 150 km/h, zrychlení 0-100 km/h za 16,4 s.
Pro soutěže se ladil vůz do verze 120 S Rallye. Základní ladičská kouzla, ostřejší vačky, větší sací ventily, dva dvojité karburátory Weber 40 DCOE 2, plnoprůtokový filtr oleje Pulorator a chladič oleje, obložení spojky Ferodo, sportovní tlumič výfuku a převzatá převodovka ze 110 L Rallye udělala z auta slušného dravečka. Vůz také dostal standardní soutěžní vybavení – rám, měřící přístroje a další potřebné věci.
Tento typ testoval Svět motorů v roce 1975 a naměřil u něj max. rychlost 153,8 km/h (se soutěžní převodovkou) a zrychlení 0-100 km/h za 14,7 s. Spotřeba jim vyšla na 12,35 l/100 km.